Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plodový vak, vak blan neboli amniový vak je vak, v němž se během těhotenství vyvíjí embryo, později plod. Plodový vak je tvořen dvěma blánami (membránami): amnion – vnitřní membrána, obklopuje plodovou vodu a vyvíjející se embryo / plod, chorion – vnější membrána, obklopuje amnion. Obrázek: Schematické znázornění obsahu dělohy v průběhu těhotenství. Placenta (vlevo nahoře) zásobuje plod kyslíkem a všemi potřebnými živinami. Vyvíjející se plod je obklopen plodovou vodou, která je uzavřena v plodovém vaku. Plodový vak je tvořen dvěma blánami (membránami): amnionem (vnitřní membrána, vyznačen modrou přerušovanou čarou) a chorionem (vnější membrána, vyznačen fialově). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také plod.

Plodný věk je jiný název pro reprodukční věk.

Plodnost neboli fertilita má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: schopnost plodit děti – v tomto smyslu se „plodnost“ týká konkrétního muže nebo ženy (jinými slovy, je-li někdo neplodný, nemůže mít vlastní děti); průměrný počet dětí připadající na jednu ženu v dané populaci – ve statistickém smyslu, většinou přesněji označováno jako „úhrnná plodnost“ (například v roce 2018 úhrnná plodnost v České republice dosáhla hodnoty 1,71 dítěte na jednu ženu). Viz také neplodnost.

Porod mrtvého plodu je vypuzení plodu (z dělohy), který nejeví známky života a má hmotnost více než 500 gramů. Nelze-li zjistit hmotnost plodu, pak je kritériem gestační stáří (od 22. týdne těhotenství dále); není-li známo ani gestační stáří plodu, kritériem je délka plodu od temene k patě (od 25 cm). Viz také porod, plod, potrat.

Plod (lat. fetus) je pozdější stadium nitroděložního vývoje mnohobuněčného organismu; u člověka se jedná o období od počátku třetího měsíce po oplodnění až do porodu. Jednotlivé fáze růstu embrya – a později plodu – jsou poměrně dobře popsány. Na konci prvního měsíce již embryo přesahuje mikroskopickou velikost. Na přelomu druhého a třetího měsíce těhotenství dosahuje formující se plod délky něco přes 2,5 cm, má vytvořený obličej a částečně zformované končetiny. Na konci třetího měsíce je má plod délku 8 cm a váží asi 30 g, má plně zformované končetiny, prsty na rukou i nohou a uši, lze rozlišit jeho pohlaví. Po čtyřech měsících je plod dlouhý asi 20 cm a váží přes 200 g. Matka může cítit jeho pohyby, zdravotník při vyšetření obvykle slyší tlukot jeho srdce. Vytváří se obočí a řasy, kůže je růžová a pokrytá jemnými chloupky zvanými lanugo. V pátém měsíci je tělo plodu pokryto tzv. kožním mázkem (lat. vernix caseosa), který slouží k jeho ochraně v plodové vodě. Na konci pátého měsíce je plod dlouhý 30 cm, váží 450 g a na hlavě má vlasy. Na konci šestého měsíce měří 35 cm, váží 900 g a jeho kůže je svraštělá. Po sedmém měsíci je plod dlouhý 40 cm, váží přes 1,3 kg a pod kůží má více tukové tkáně. U chlapců sestupují varlata do šourku. Na konci osmého měsíce je plod dlouhý 45 cm, může vážit 2,3 kg a má dobrou šanci na přežití, pokud se v této době narodí. Na konci 9. měsíce je průměrná délka plodu 50 cm a průměrná hmotnost 3,2 kg. Odvozené přídavné jméno je plodový, resp. fetální. Viz také embryo.

Plodová voda neboli amniová tekutina (lat. liquor amnii) je tekutina v plodovém vaku, která obklopuje vyvíjející se embryo (později plod) a chrání jej před poraněním. Kromě toho je plodová voda nezbytná pro správný růst a vývoj plodu. Viz také plod.

Vakcína neboli očkovací látka je látka, která se používá při očkování. Vakcína podaná člověku vhodnou formou (nejčastěji injekčně) vyvolá tvorbu protilátek a některé další imunitní procesy tak, aby byl očkovaný člověk do budoucna chráněn před vznikem daného onemocnění. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz vakcína.

Vakcinální znamená „týkající se vakcíny“ nebo „používaný ve vakcíně“. Například vakcinální virus je virus, který se používá ve vakcíně.

RNA vakcína je jiný název pro mRNA vakcínu. Viz také RNA, vakcína.

Vakuová biopsie neboli VAB (zkratka pochází z anglického názvu vacuum-assisted biopsy) je biopsie, při které je z prsu odebrán malý vzorek tkáně. K vakuovému zařízení je připojena dutá sonda, která je naváděna pod mamografickou kontrolou (SVAB) nebo pod kontrolou ultrazvuku (UVAB). Uvnitř sondy se nachází miniaturní rotující „nůž“, který po navedení sondy do požadovaného místa v prsu vyřízne malý kousek tkáně a ta je pomocí vakua jemně odsáta. Odebraný vzorek tkáně pak pod mikroskopem prozkoumá patolog. Vakuová biopsie zanechá jen velmi malou jizvu, po zákroku nejsou třeba žádné stehy. Viz také biopsie, vakuová biopsie pod stereotaktickou kontrolou (SVAB), vakuová biopsie pod kontrolou ultrazvuku (UVAB).